Přečíst text článku +
Pohádková chalupa
Pojďte s námi navštívit statek ve vesničce Skála v srdci Vysočiny. Blanka Szurmanová ho zdědila s původním vybavením i kolářskou dílnou po pradědečkovi.
Text Šárka Drbohlavová, foto Václav Valný · Krásný rok, červen 2021
Chátrající statek po předcích může být výhra nebo danajský dar. Blanka s Michalem ho nakonec mají jako opečovávané třetí dítě. „Na popud manžela jsme si řekli: ‚Opravíme to a budeme tu něco podnikat,‘“ vzpomíná Blanka. „A tak jsme se po narození prvního syna přestěhovali z Prahy do Havlíčkova Brodu a pět let jsme se snažili dát statek citlivě a s úctou k historii do kupy.“
S duší předků
„Odkdy tady chalupa stojí, se nám vypátrat nepodařilo, ale základy jsou pravděpodobně už z 18. století,“ říká Blanka v síni, kde visí rodinné obrázky. „Zjistili jsme, že původně tu žila rodina tkalce a později krejčího, který dělal podomácku kanafas. Do rodiny, která měla dceru a šest synů, ti už byli z domu pryč, se v roce 1910 přiženil můj pradědeček František Miksa. Statek stál na důležité cestě mezi Německým Brodem a Humpolcem, a tak si tu zřídil dílnu na výrobu kol ke koňským a kravským povozům. Časem se sem sjížděli lidé z celého okolí. Po válce se přistavěla k původní malé chaloupce dnešní kuchyň, dřevěná dílna byla předělaná na zděnou a proběhly stavební úpravy v suterénu. Pro vodu se tehdy chodilo k pumpě na dvoře, záchod byl suchý poblíž septiku před stavením. Časem pak přibyla v suterénu koupelna a splachovací záchod a do domu se rozvedla voda ze studny.“ Léta běžela, a když sem ještě tak před patnácti lety jezdili Blančini rodiče, byl už dům ve špatném technickém stavu. Rekonstrukci zvládl Blančin muž, vlastně se tu díky svým dovednostem realizoval. I když podniká v nemovitostech, zvládl všechno. Snad jen kromě instalace kotle a rozvodu topení.
Atmosféra začátku 19. století
Chalupu pojmenovali Skála 1827 podle jména vesnice, i proto, že stojí přímo pod skalnatým ostrohem. Ve světnici se dochovala původní postel s tímto letopočtem. A mají tu i další překvapení, třeba komodu s tajným šuplíkem a starými kartami. Interiéru ponechali dobovou atmosféru. „Měli jsme štěstí, předci v dobrém slova smyslu nedělali na statku žádné výraznější zásahy, a tak se tady všechno dochovalo,“ provází nás dál Blanka. „Takže nejen nábytek, ale taky vybavení pradědečkovy dílny. Našli jsme tu staré postele, almary, skříně…, ty jsem zbrousila bruskou a nově nalakovala. Na půdě byly taky noviny, obrazy, hračky, všemu jsem se snažila dát nový život.“ Bydlet v takové chalupě je tak zážitek, včetně toho, že je třeba topit dřevem. „Před mateřskou jsem pracovala v Praze na strategii významné české banky, ale uvnitř jsem věděla, že to není ono. Teď mě veškerá práce okolo chalupy těší,“ hodnotí svoji profesní proměnu Blanka.
Zábava a zážitky
Od chalupy vede tříkilometrová cesta mezi skalami ke zřícenině středověkého hradu Orlík, v okolí láká i spousta dalších výletů za památkami, cyklotúry a v zimě běžkování i lyžování. Za odměnu se večer, až děti usnou, mohou rodiče prohřát ve finském koupacím sudu a pozorovat noční oblohu. „Snažíme se o ucelený koncept netradičně tradičního ubytování s poznáváním našeho kraje, života a řemesel předků. Takže i poradíme, kde ochutnat regionální speciality nebo jakou navštívit mléčnou farmu,“ vysvětluje Blanka. Doma v Havlíčkově Brodě chovají včely, zatím mají dva úly, ale medu je i tak hodně, takže v létě je vyskládaný v zelené almaře ve stodole. „Hostům jsem dávala skleničku na ochutnávku, vlastní marmeládu a sirup. Všechno nám samozřejmě během podzimu došlo, tak jsme skončili zase jen u koláčů,“ směje se. Ptáme se i na další plány. Protože je to stará zemědělská usedlost, zbývá jim tady ještě hodně prostor k rekonstrukci. Nedávno v suterénu vedle místnosti se saunou dodělali vinný sklípek a doufají, že se jim brzy podaří zrekonstruovat půdu, seník a hospodářskou část s chlévem.
Chalupa Skála 1827: Tradiční ubytování pro 10 hostů ve světnici, vejminku a přes dvůr v dílně/stodole, chalupaskala.cz